Chlazení tepelným čerpadlem

Co myslíte — umí tepelné čerpadlo země / voda také chladit? ANO! Zemní tepelná čerpadla dokáží nejen vytápět, ale i velmi efektivně chladit. V souvislosti s probíhající klimatickou změnou se tato funkce tepelného čerpadla jeví jako čím dál více užitečnější a vyhledávanější. Chlazení prostřednictvím klasické splitové klimatizace je v porovnání s chlazením tepelnými čerpadly daleko nákladnější a mnohem méně komfortní.

Chlazení tepelným čerpadlem je možné ve dvou režimech. První režim je tzv. pasivní chlazení. V tomto případě je kompresor odstaven mimo provoz a dochází k přirozené cirkulaci tepla z teplejšího prostředí do studenějšího. Pasivní chlazení představuje finančně nejvýhodnější způsob chlazení, s účinností EER až 80. Tedy za cca 100 W příkonu oběhových čerpadel jsme schopni dodat až 8 kW chladu. K samotnému chlazení je využívána přirozená teplota horninového prostředí (cca 9 – 12 °C), která může být ještě ponížena o zimní vychlazení odběrem energie pro vytápění. Systém je standardně schopen pracovat s vyššími teplotními spády na chlazení např. 16/19°C. Proto je nutné a vhodné jejich kombinace s velkoplošnými systémy chlazení (podlahové, stropní, stěnové) nebo pro tzv. aktivaci betonového jádra (BKT). Využití pasivního chlazení pro chlazení pomocí vzduchotechniky nebo fancoilů je velmi omezené zejména kvůli vyšším teplotám – nutnosti větší teplosměnné plochy.

Druhou možností je tzv. aktivní chlazení, tedy využití výparníku tepelného čerpadla jako zdroje chladu a maření „odpadního tepla“ v primárním okruhu (vrtech/kolektoru/pilotách). I tento systém je velice ekonomický, neboť i v letních parných dnech, kdy na střechách domů bývá teplota mnohdy přes 40°C a konzervativní chladiče už „funí“ a nemohou se nadechnout, v ohřívané zemi a v širokém okolí vrtů je stále teplota kolem 15-20°C, tedy několikanásobně vyšší potenciál k zbavení se tepla. Tento systém je schopen vyrábět i teploty velmi nízké, tedy „klasický“ teplotní spád pro chlazení 6/12°C zde není problém a lze tak využít systémů s menší teplosměnnou plochou (fancoily, VZT …). Další výhodou těchto systémů je možnost využití odpadního tepla nejprve pro potřeby objektu (např. příprava teplé vody, ohřev bazénové vody) a teprve nevyužité teplo umořit ve vrtech. Tento režim je až neskutečně ekonomický, protože za jeden příkon dokáži vyrábět jak teplo, tak chlad. Je pak jen věcí regulace, aby sladila současnosti obou potřeb tak, aby se co nejvíce potkávaly.