Nahraďte plynový kotel tepelným čerpadlem co nejdříve!

K výměně plynového kotle za tepelné čerpadlo dnes sahá čím dál více majitelů nemovitostí. Jde o enormní nárůst počtu nových instalací tepelných čerpadel. Největší zájem asi začal přelomem roku 2021/2022 a s aktuálním děním na Ukrajině dále akceleruje. Růst zájmu však vnímáme dlouhodobě.

Tato situace, která nastala v souvislosti s válkou na Ukrajině, je něco nového, něco, co zásadně mění „pravidla hry“. A jak bude dlouho trvat, a jestli se vůbec někdy situace s energiemi vrátí do „starých časů“, nelze jednoduše predikovat.

Z jakého důvodu lidé požadují výměnu plynového kotle za tepelné čerpadlo? Co je třeba posoudit?

Je zřejmé, že za současných podmínek je vytápění plynem nejisté. Zemní tepelná čerpadla tak uspokojují požadavek majitelů nemovitostí na dlouhodobý a stabilní zdroj. Dotace, legislativa a Green Deal jsou samozřejmě dalšími akcelerátory.

Investoři případně architekti mění tento zdroj v zásadě ve dvou případech. V prvním případě jde o změnu v rámci již hotového projektu. Jde tedy zpravidla o připravovanou novostavbu, kde ve většině případů figuruje podlahové vytápění a nebývá sebemenší problém s úpravou projektu, začleněním tohoto zdroje např. tzv. změnou stavby před dokončením.

Ve druhém případě, který je nyní také velmi častý je změna zdroje v již fungujícím objektu. Dům může být již poněkud staršího ročníku, a tak je třeba posoudit kromě prostoru a možnostem napojení také teplotní spád otopné soustavy. Aby systém byl co nejvíce ekonomický, je třeba teplotní spád držet na co nejnižší úrovni. V případě otopných těles se spádem např. 80/60°C tak například nemusí být systém TČ použitelný, neboť maximální, ještě smysluplné teploty končí na hodnotách 55°C v extrému 60°C. S výměnou zdroje je tak v tomto případě vhodná ještě výměna otopných těles za větší, s větší teplosměnnou plochou, která umožní vytápět na nižší teploty. Druhou možností je zateplení či výměna oken, která způsobí snížení tepelné ztráty místností a tím možnost nižších teplot otopné vody.

Pro konkrétní možnosti výměny zdroje je vhodné poradit se s odborníky, projektanty vytápění či dodavateli technologie TČ.

Tepelná čerpadla země – voda jsou ideálním řešením

Pokud mluvíme o zemních tepelných čerpadlech, tak jde nejčastěji o dva hlavní systémy. Prvním je zemní plošný kolektor, což je jednoduše řečeno systém potrubí uložený v zemi (v hloubce cca 1,2 až 1,5 m v závislosti na nadmořské výšce a typu půdy). A druhým systémem zemních tepelných čerpadel je geotermální vrt. Vrty jsou dražší variantou oproti zemním kolektorům. Nicméně jejich účinnost je vyšší a v oblastech s nadmořskou výškou nad 600 m jsou vrty optimálním řešením.

Tepelná čerpadla země — voda, která využívají tzv. mělkou geotermální energii, dávají, čím dal větší smysl i majitelům rodinných domů. Rostoucí zájem o tento zdroj vytápění (ale i chlazení) jsme zaznamenali zhruba v druhé polovině roku 2021. Bylo to v souvislosti se skokovým navýšením cen elektřiny a plynu. Růst zájmu však vnímáme dlouhodobě. Jedná se o souběh mnoha faktorů:

nejistota dodávek plynu z Ruska,
neustále a velmi strmě stoupající ceny energií
a Green Deal ve smyslu zpřísnění požadavků PENB.

Zemní tepelná čerpadla se vyplatí i v rodinných domech

Tepelná čerpadla země — voda měla v minulých letech nejrychlejší návratnost spíše u větších objektů. Nicméně dnes, se stále rostoucími cenami energií a nejistotou ohledně dodávek plynu z Ruska, se jeví jako perspektivní zdroj vytápění i do rodinných domů. Konec konců s ohledem na požadavky PENB (průkaz energetické náročnosti budov) platné od 01/2022 obstojí tento zdroj jako jeden z mála, ne-li jediný bez nutnosti řešení rekuperace nebo nákladných a složitých kombinací mnoha systémů.

V minulosti majitelé rodinných domu volili spíše tepelná čerpadla typu vzduch — voda, jejichž pořizovací cena je o něco nižší, ale zároveň je i nižší účinnost, životnost a vyšší spotřeba elektřiny (cca o 30 %). Získat dnes „povolení“ stavby se vzduchovým tepelným čerpadlem ale nemusí být vůbec jednoduché, a může vzhledem k nutné kombinaci znamenat i vyšší investiční náklady, než je pořízení jednoho zdroje ve formě TČ ZEMĚ-VODA.

Prudký růst zájmu o tepelná čerpadla

V současné době dodavatelé tepelných čerpadel zažívají násobný nárůst poptávek, potažmo realizovaných projektů. Zdroj v podobě zemních tepelných čerpadel se tak pro vnímání běžných stavebníků stává stále více standardem – nikoliv už jen technickou vymožeností pro movitější investory a nadšence.

Důvodem je kombinace mnoha již zmíněných vlivů, přičemž i jednotlivě by dávaly smysl pro volbu tohoto obnovitelného zdroje energie. Mělká geotermální energie je levná — za cenu malého vstupu elektřiny můžete vytápět dům, ohřívat vodu a přes léto díky pasivnímu chlazení téměř zdarma klimatizovat. Samozřejmě i podpora státu v podobě dotací (Kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám) „hraje všanc“ zemním tepelným čerpadlům. A v neposlední řadě je to u novostaveb již zmíněné zpřísnění legislativních požadavků PENB (průkaz energetické náročnosti budovy), které vzešly v platnost od ledna roku 2022.

Díky velkému zájmu o tepelná čerpadla je potřeba jednat rychle a s předstihem. Kapacity montážních firem jsou vytížené a termíny dodávek od výrobců tepelných čerpadel se prodlužují. Je tedy nutné počítat s tím, že i termíny dodání se budou čím dál více prodlužovat.

Geotermální energie má do budoucna zelenou

Je potřeba rozlišovat dva druhy geotermální energie. Tepelná čerpadla země — voda slouží k získávání tzv. mělké geotermální energie, která se využívá k vytápění, příp. chlazení objektů. Pak je ale možné získávat hlubinou nebo také hloubkovou geotermální energii pro výrobu elektřiny prostřednictvím geotermálních elektráren s vrty. V případě mělké geotermální energie mluvíme o vrtech o hloubce desítek až stovek metrů, kdežto u hloubkové geotermální energie jde o vrty hluboké cca 2 až 12 km. Mělká geotermální energie se tedy vyplatí především z těchto zásadních důvodů:

úspora,
bezúdržbový a bezobslužný systém,
dlouhá životnost a šetrnost k životnímu prostředí.

Využití geotermální energie z větších hloubek je zatím ve hvězdách.

To jak a proč se využití tepelných čerpadel využívající „zemní teplo“ vyplatí záleží vždy na konkrétní aplikaci.

Při vhodně navrženém systému jsem schopni za 1 kW elektřiny vyrobit 5 – 6 kW tepla, v případě pasivního chlazení nám k 5 – 6 kW chladu postačí pouhých cca 80 W elektřiny – tedy příkon ještě do nedávna běžných žárovek.

– Návratnost vždy záleží na tom, s čím porovnáváme. Běžně TČ při současných cenách energií dosahují návratnosti kolem 5 – 10 let.

– Životnost samotné technologie TČ bývá vyšší než 20 let, samotný vrt/zdroj „geotermální energie“ je pak dá se říci „na vždy“ (80 – 100 let?).

– S neustále rostoucími cenami energie se ale návratnost rapidně zkracuje a geotermální energie s tepelnými čerpadly se tak stávají do budoucna čím dál více perspektivním zdrojem.